Hojnosti je všude dosti aneb jak ji pouštím do života já ?

Téma hojnost je svým způsobem velice oblíbené téma. Určitě si ho mnoho z vás řeší, nebo o něm alespoň přemýšlí.

Také i já mám s tímto tématem dlouholeté zkušenosti. Vím, že jako bytost, mám hojnost velice otevřenou, vidím to na příležitostech, na skvělých lidech, které mám okolo, také na zkušenostech, kterými jsem si mohla projít, lásce, kterou vidím ve všem .. Víte, i tohle všechno kolem je hojnost. Nejsou to jen peníze, ale právě to všechno, co k nám přichází a co prožíváme. Najít lehkost bytí pro mě bylo důležité, povedlo se mi to nejvíce tím, že jsem zjistila, jak se všechno děje i beze mě, a že já často vůbec nemusím nic ovlivňovat, a ono se to i tak děje. Také si myslím, že se dá všechno vyřešit, takže když nejde o život, jde o hovno. To je prostě pravda. Chichi.

Hodně nás to naučila kavárna, mě a Janču. Tři roky v kavárně to byla prostě jízda. Vedly jsme to tak trochu na punkáče - prostě s velkou láskou a svobodou, ale myslím si, že to tak mělo být a bylo to skvělé, popsala bych to úplně jako líheň zkušeností a zážitků.

Vždycky jsem byla citlivá a vnímavá, ale okamžik, kdy jsem opravdu začala jít zpátky do sebe bylo, když jsme se rozešli s mým dlouholetým přítelem, zjednodušeně to byl klasický toxický vztah, do toho jsme dva roky bydlely v Anglii, kde to bylo velice pochmurné, a pro mě až depresivní, tam jsem si taky sáhla dost na dno, nebo spíš mě to tam absolutně odneslo někam daleko od sebe a já vůbec nevěděla co se děje. Tam jsem ztratila svou intuici. Potom jsme se vrátili do ČR – do Prahy, kde jsme to spolu vydrželi ještě další dva roky, a potom jsme konečně dostali oba dva rozum a rozešli se.

V ten moment jsem uvnitř byla šťastná, že jsme se rozešli, ale na venek jsem myslela, že se asi zblázním. Zůstal na mě napsaný byt, který bych sama neuplatila, protože jsme zrovna nějak otevřely kavárnu a náš měsíční příjem byl okolo 7tis., a našetřeno jsem neměla nic.

Bylo to celé hodně hektické až hysterické. Pamatuju si, že jsem se hodně propadala do takových těch panik a úzkostí. Dokonce jsem byla schopna lhát a řekla jsem mu, že ho pořád miluju, ať se vrátí, protože jsem se bála postavit na vlastní nohy.. Naštěstí byl z Polska, kam se vrátil, a nebylo tak jednoduché za mnou přijet a radši tam zůstal, haha.

A kdy teda nastal ten zlom ve mně samotné?

Pamatuju si to, jakoby to bylo teď. Ležela jsem na posteli a byla jsem úplně mimo, praskalo mi srdce a celý hrudník mě neskutečně tlačil a já měla chuť umřít, nebo vlastně ani ne umřít, prostě nějak třeba zatéct do postele a úplně zmizet. Naštěstí jsem v sobě měla pořád dost velký pud sebezáchovy, který mi říkal, že to bude dobré. A tak jsem si řekla, že je prostě čas dostat se zpátky do sebe, protože jsem cítila, že to nejsem já, a že mi tak není dobře. A tak jsem se sama sobě otevřela. Řekla jsem si všechno nahlas, takové ty věci, které víte, ale nechcete si je přiznat. Všechno jsem si to řekla a plakala jsem a plakala. Bylo to šíleně vyčerpávající, ale v něčem to bylo naopak nabíjející, cítila jsem, že to je přesně to, že tahle pravda mě léčí a vše bude dobré. Od těchto chvil jsem se začala pomalu vracet zpátky do sebe, ale o tom dnes nechci psát, chci psát o hojnosti.

No, a tak jsem byla zpátky na své cestě, která stále nebyla moc jednoduchá, ale já už jsem byla více vědomější, takže to bylo celé takové růžovější. Jak už jsem psala, tak co se týče hojnosti přátel, zážitků, situací, toho jsem měla a mám stále dosti, a také jsem za to vědomě vděčná, co mi však stále chybělo byly finance. Vždycky jsem to tak nějak všechno uplatila, někdy ne, tak jsem to zaplatila později, ale nějak to jako v rámci možností šlo. No, když se na to dívám z mé pozice právě teď, tak to vlastně nebylo moc fajn. Byla jsem stále ve stresu, jestli všechno stihnu zaplatit, nemohla jsem si třeba koupit ani novou bundu, protože jsem na ni neměla a kdybych na ni měla, tak by mě to stejně bylo blbé si ji koupit. Takže to vlastně bylo fakt na prd. Já jsem spíš taková, že jsem vděčná i v časech chudoby, a tak jsem si tak nějak žila a byla jsem právě dojatá z těch všech jiných věcí. Chtěla jsem být svobodná a být si sama svým pánem, bylo to pro mě tak důležité, že jsem raději byla v chudobě, než abych měla stabilní příjem a jiné "jistoty", které "normální" zaměstnání nabízí. Zároveň jsem opravdu ještě neměla zpracované určitá témata, která díky zkušenostem v kavárně a ve vztazích přišla.

S odstupem času si teď můžu říct, co jsem se v tématu finanční hojnosti dozvěděla nejvíce.

Vztah s penězi, to mi trvalo opravdu dlouho. Najděte si k tomu klidně někoho, kdo vám pomůže, nebo kdo vám dá alespoň jiný nadhled. Já jsem to trénovala fakt třeba 4 nebo 5 let – vědomě.. Byla to prostě práce. Můj vztah k nim nebyl moc dobrý.

Vzorce – jakékoliv, z dětství, od rodičů, nebo takové, které jsme si vytvořili sami. Je potřeba přijít na to, co s námi nerezonuje a co nám překáží.

Sebe hodnota a hranice, tato dvě slova jsou velikým milníkem na cestě za finanční hojností a vůbec za životem samotným. A to se zase prolíná s vlastní silou. Toho jsem si také všimla, jak je to protkané. Jak mile si totiž stoupnu do své síly, tak se automaticky objeví také mé hranice a má sebe hodnota. Na druhou stranu jsem si svou sílu vybudovala díky tvoření si svých hranic a sebe hodnoty.

Poznání sebe samé, svých potřeb, proudu energie, která potřebuje proudit. Vědět to, na jaký dobrý účel peníze potřebuji. Je důležité vědomě peníze používat za dobrým účelem a ku prospěchu celku.

Vizualizace je také dobrý pomocník při udržení si mysli v pozitivních vibracích a tím pádem v lehkostí bytí.

A posledním bodem, který žiju teď v tento moment, je práce s myslí a tvorba myšlenek.

Uvědomění si, že si svou realitu tvořím sama. Je však tvořena s láskou a pro dobro všech.

To si myslím, že je velice důležité.

Paradoxně nemít ty peníze na prvním místě, nemyslet na ně. Mít čistou hlavu. Neponořovat se do stresů, nebo do negativních myšlenek. Udržovat se v pohodě a harmonii. To si myslím, že je vlastně úplně nejdůležitější, ale holt jsem musela nabít všech těchto poznání, abych na to přišla. Na druhou stranu, když přijde nějaký stres, tak mi velice pomohlo si prostě jen tak na hlas říct, dobře, tak mám teď stres, nechám ho ať je. A tím jsem ho vlastně propustila dál a dal mi pokoj.

Samozřejmě si můžete koupit knihy, balíčky hojnosti, konzultace, i já, když jsem na bodu, ve kterém cítím, že nevím, kam a jak dál, tak si ráda někoho do svého života přizvu, aby mi pomohl mě zase nakopnout, ale i tak mě nejvíce baví zkoumat to všechno sama. Miluju v tomhle to kouzlo života.

Také co mi pomohlo bylo pochopit, že peníze jsou energie jako každá jiná. Všimla jsem si, že když já sama mám méně energie, nebo mám horší dny, tak se i automaticky zmenší mé příjmy. Je to prostě všechno propletené dohromady.

A proto ještě jednou řeknu, že je velice důležité naučit se pracovat se svými myšlenkami.

Na druhou stranu to může ode mě znít tak, že je to velice jednoduché - omyl drazí, tyhle poznatky jsou nasbírány za zhruba 5 let práce na sobě samé.

Takže, není to jednoduché, ale stojí to za to <3

Když pochopíte, že je to všechno vlastně taková hra, tak mi věřte, že vás to bude bavit taky.

Tak ať se daří !

S láskou,

Vaše Bau