Jak se zase odrazit ze dna aneb ujištění, že je vše v pořádku

Miluji katarze a chvíle, kdy si procházím nějakým procesem. Zprvu je to těžké, nechybí lítost, sebelítost, beznaděj, nespravedlnost, ale jak se tohle vše uklidní a vybouří, přichází velké smíření a ticho. V tento moment přichází ten hluboký smysl, jaký tato situace má. Přichází ke mě odpověď a já jsem vděčná. Je to docela těžká práce, projít si krizí v klidu, ale čím má člověk více zkušeností, tím "jednodušší" to je. Já to dělám tak, že jí nechávám procházet a snažím se neponořovat do emocí. Bývá to po vlnách, klid, klid, klid, klid, nájezd emocí, to se musí rychle ohlásit, takže hlásím Jiříkovi, že se asi zhroutím, ať drží, když to Jiřík ustojí v klidu, tak je to vlastně docela v pohodě. Dřív jsem byla po celou dobu nějakého horšího období stále nervózní, v úzkostech, ve stresu, to teď už nemívám. Hlavně tyto krize nemívám už tak často, teď přišla tato delší třeba po třech letech, jestli to vnímám správně. Je to ale také díky vědomí toho, že mi takové období vždy přinese krásné a zralé plody. Takže je to často tak, jako tomu bylo teď, že už se moc těším na to, až to skončí a já budu zase v pohodě a ještě k tomu obohacena nějakými novými AHA momenty.

V tomto momentu (po krizi) bývám nejvíce plodná co se týče kreativity a energie. Další z věcí, které jsou důležité si uvědomit je to, že v žádné situaci člověk nezůstává věčně. Podle mých zkušeností je to většinou stejný scénář a to tento - dozvím se nějakou špatnou zprávu, která velice rezonuje s nějakým mým vnitřním zraněním, to znamená, že mám tendence se vnitřně hroutit, otevírá mi to staré emoce, přidávají se i nové emoce, procházím si šokem, bolestí, sebelítostí, lpěním (lpění to je úplně kapitola sama pro sebe, o tom moc ráda napíšu něco příště), potom začnu přicházet na to, že se situace nezmění - pokud nezměním svůj postoj k dané situaci, a tak ji začnu přijímat, začnu se s ní smiřovat, v tomto momentu dochází ke krásnému vnitřnímu procesu, kdy to staré, co ve mě bylo, opouštím a s důvěrou se otevírám tomu klidu, který přichází. Teď je ten nejlepší čas přijímat všechny informace, které ke mě chodí, protože v tuto chvíli se dozvídám smysl celé situace, často se může stát i to, že se smysl dovíme před smířením, a proto je pro nás jednoduší se s celou situaci smířit.

Co z toho vyplývá ? Prahněte po smyslu a významu toho, co se vám zrovna děje. Některé procesy jsou delší, některé kratší, je to většinou podle míry zranění v nás samotných a také to, jak moc jsme otevření tomu, jít vnitřnímu pochopení naproti, bez toho, abychom do toho hodně vkládali naše ega.

Nezbývá mi než nám všem popřát hodně štěstí !

S láskou,

Bau