Rituály hluboko v srdci

Rituály, se kterými se v poslední době snad roztrhnul pytel je mnoho.

Jak jsem tak zaznamenala, nejvíc teď frčí kakaové ceremonie, už jste na nějaké byli ?

Já ne. Pár dní jsem přemýšlela, proč k tomu mám takový hluboký pocit nedůvěry. Dneska jsem na to konečně přišla. Tyto rituály k nám prostě nepatří. Jsou to rituály, které patří do jiných zemí, kde mají svou tradici a svého ducha. A tak si říkám, proč nepátráme více po slovanských rituálech, proč více nehledáme ducha našeho kraje. Ano, vím, že medicíny z jiných krajů fungují, ale i tak k nim mám takový respekt, že jejich užití zde raději vynechávám.

Když teď nad tím více přemýšlím, tak mi to hezky zapadá.

V dobách, kdy jsem byla mladší, byla jsem v takové partě, kde se hodně na akcích užívalo LSD nebo lysohlávky. Já jsem tyto látky nikdy nepožila, spíš jsme byla ta, která hlídala lidi na tripech. Měla jsem k tomu vždycky takový respekt, a jsem za to velice vděčná. Houbičky jsem nakonec vyzkoušela, o mnoho let později, vědomá a s velkou úctou. Byl to opravdu krásný zážitek, kdy jsem se propojila s duchem Země, bylo to velice hluboké a silné, v bezpodmínečné lásce. A právě o tom si myslím, že to může být. Dát si s respektem tu medicínu, kterou nám nabízí náš kraj. Propojit se díky tomu s duchem Země a duchem našeho kraje, starých Slovanů, tradic, kulturou. To víte, miluju dlouhé sukně, šamanský buben, pořád si podvědomě zaplétám copy, miluju oheň, kynuté těsto, polštinu, slovanské zpěvy, no prostě mi to konečně dneska všechno zacvaklo!

Budu moc ráda, když se se mnou třeba podělíte o nějaké slovanské rituály, nebo vědomosti o tradicích, jestli máte své zkušenosti. Je čas obnovit ducha našeho kraje a uctít slovanské tradice.

Prostě tak, či tak, děkuju.

S láskou,

Barbora